Hrubý překlad Jednoduchého průvodce životem minimalisty právě dokončen.
Vrháme se na korektury, ať už je kniha v češtině venku a můžete se pustit do čtení.
Hrubý překlad Jednoduchého průvodce životem minimalisty právě dokončen.
Vrháme se na korektury, ať už je kniha v češtině venku a můžete se pustit do čtení.
CO: 26 kusů oblečení, zejména pak trika a halenky
PROČ:
S příslovím “Šaty dělají člověka” jsme se tak nějak sžili. Notujeme si v nastaveném rytmu. Už ho známe, víme, co se od nás očekává a jak to chodí a možná tak trochu ohrnujeme nos nad těmi, kteří na svůj zevnějšek nehledí vůbec nebo mnohem méně, než je podle nás vhodné.
Štěstí, lásku a úctu naivně spojujeme s líbivým zevnějškem a měříme podle počtu šatů ve skříni, párů bot, tašek a doplňků a trápíme se, není-li naše oblečení sladěné, značkové, vícebarevné či jednobarevné podle toho, co je právě v módě v naší sociální skupině a při dané aktivitě. A kdo nám to může mít za zlé? Spokojené, krásně oděné dámy i spokojení, krásně odění pánové jsou všude kolem, na titulních stránkách časopisů, v reklamách, televizi, na obálce knih…
Myslíme si proto, že:
Zkrátka a dobře, kdo má ty správné šaty ve správný čas a na správném místě, získá častěji to, po čem touží, o co usiluje, ať už je to partner, spousta přátel či povýšení. Pěkný vzhled, ve kterém oděv hraje jednu z hlavních rolí, otevírá dveře ke splnění našich snů, do onoho úžasného světa blahobytu a štěstí. Vždyť i pan Werich zpívá v písni Šaty dělaj člověka, že “kdo v hadrech čeká na štěstí, ten se načeká”.
Pokud tomu tak ale je, kým jsme, když se svlékneme? Jsme ještě stále lidé? A můžeme být šťastní? A kolik šatů je ke štěstí potřeba?
Stále lidé, ano, ano a nemnoho domnívám se.
Věřím, že člověka nedělají šaty, ale činy.
A že „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné,” jak řekla liška Malému princi tam někde.
CO S NIMI: Na charitu?
Magdaléna Katolická
Po delší odmlce opět píši o předmětech, které v minulých dnech opustily či dnes opouštějí můj život.Hlavními aktéry tohoto počinu jsou tři voňavky v krásných lahvičkách a s příjemnou květinovou vůní.
Dvě další jsem si ponechala. Jejich designově na chlup stejné flakóny, jeden v bílé, druhý v pastelově fialové barvě, jsou spolu se zrcadlem se zakroucenými nožkami úžasnou minimalistickou dekorací. Při rozsvícení lampy na nočním stolku vykreslí na zdi stínové obrazce. Ach, rozsvěcuji lampu znova a znova a nemohu se vynadívat…
Přemírá voňavek (ve všech případech získaných darem při různých společenských událostech) mě vedla k zamyšlení nad důvody poptávky po voňavkách v současné společnosti a o jejich vlivu na kvalitu života a míru štěstí. Proč voňavky kupujeme?
Jako hlavní důvody mě napadají tyto:
V případě první odrážky mi na mysl přišlo jednoduché řešení, a to osvojení si správných hygienických návyků jako je mytí těla, vlasů, čištění zubů, stříhání nehtů… Pokud tak pravidelně činíme, ať již jednou denně či vícekrát v případě fyzické námahy, žádný nepříjemný tělesný zápach by se vyskytnout neměl. Jistě, potíme se, potíme se neustále, přestože to není na pohled viditelné, a ne každému je vůně našeho potu příjemná. Pocení je ale přirozené a pro naše zdraví a spokojené vztahy i důležité, tak se s tím smiřme.
Prostřednictvím potu vylučujeme škodlivé látky, ochlazujeme tělo ve velkém horku, při horečce nebo při námaze a hraje také důležitou roli při hledání sexuálního partnera. Pot totiž obsahuje feromony, které zvyšují naši atraktivnost u opačného pohlaví a tedy jeho zájem o nás.
Feromony se dnes přidávají do parfémů. Proč ale platit za něco, co máme zadarmo? Proč používat umělé feromony, které jsou jiné, než ty naše, a mohou přilákat pro nás zcela nevhodného partnera? Parfémy jsou tedy nepotřebné i v případě bodu “touha být atraktivnější pro potenciálního (ale i současného) partnera”.
Vonění k parfému jako způsob vedoucí ke zlepšení nálady mi přijde také velmi neefektivní a možná i zdraví škodlivé. Mnohem vhodnější mi přijde čichání ke květinám, stromům, půdě, ale i ostatním lidem. Jinak voní město po dešti, jinak ve slunném dni nebo při silném větru. Všude kolem nás je mnoho vůní, a pokud nám ty nezlepší náladu, vždy si s sebou můžeme vzít lahvičku s vodou a pár kapkami citronové šťávy či něčeho jiného a kdykoliv si namočit prst a potřít si jím spánky.
Bod týkající se sociálního statusu je komplikovanější. Při snaze dostat se do vyšší společnosti nebo se udržet v sociální skupině, ve které se lidé právě nacházejí, dělají často mnohem více než je kupování parfémů. Pořizují si další zbytečné předměty, ničí si zdraví, snaží se být někým jiným, vypadat jako někdo jiný, chovat se jako někdo jiný. Jistě to ale není cesta k trvalému štěstí.
Netvrdím, že je špatné parfém čas od času použít, například při příležitostech jako jsou plesy nebo svatby.
Důvodem použití by ale neměl být žádný z uvedených důvodů, mělo by to být zkrátka jen něco navíc.
Magdaléna